Pavla, 1. kapitola

Kdykoliv se totiž stane, že se propadnu do nějaké skepse a špatné nálady z toho, že jsem podváděný, že jsem paroháč, manželka to na mě rychle pozná. A protože si chce zachovat všechny výhody manželství a mileneckého vztahu, vždy udělá něco, co mě zase uvrhne zpět do mého vězení, do role otroka a navíc to zařídí tak, že jsem spokojený. Vysvětluji si to tak, že někdo z mých dávných předků musel být otrok. A aby se z toho nezbláznil, udělal si z toho nevědomky fetiš. Mozek se přizpůsobil a předal tu zkušenost dalším pokolením. A já ty geny obdržel, moje žena je objevila a triumfálně použila ve svůj prospěch.

Moje manželka je stále velmi pohledná. I když ji bude 40, nepřibrala kila navíc, tak jako mnoho jejich vrstevnic a aspoň dle mého vnímání je stále velmi pěkná. Když zavřu oči a chci si ji vybavit, vidím ji, jak prochází kolem mě. Symetrická postava, zvýrazněná krásně vyrýsovaným poprsím oblíbené velikosti. Označujeme to slovy ideální postava. Po celou dobu, co ji znám, má její tělo a zejména to, co s ním dělá, na mě silný vliv. Asi se mně do mého podvědomí projektuje jako bohyně a já se automaticky stavím do role jejího sluhy. Rozhodně mě to silně limituje a vím, že její atraktivní vzhled, poutající pozornost mužů, ať jsme kdekoliv, je tím, co mě zotročilo. Nechávám se podvádět, ponižovat a využívat a to vše proto, abych s ní mohl žít, vychovávat naše děti, spát s ní a hlavě, být s ní viděn.

Pavlu jsem poznal na oslavě jejich jedenadvacátých narozenin. Šel jsme tam s kamarádem, který s ní dělal v jedné kanceláři. Vím, že jsme se už před tím párkrát potkali, někde na obědě nebo u kina, už si nevzpomenu, ale ani jsem nevěděl, jak se vlastně jmenuje celým jménem. Když jí pak všichni popřáli a zábava se rozjela naplno, nějak jsme se potkali na balkóně. Začala si se mnou jen tak povídat, o práci, o tom, co dělám já. Byla přirozená, usměvavá, moc pěkná a sexy. Nevěděl jsem, čím jsem ji zaujal, ale často se smála, tak asi mým smyslem pro humor. I když si odskočila, aby se věnovala i jiným hostům, zase se vrátila a bavili jsme se dál. Pozoroval jsem její rtíky, její oči, její tvář a cítil jsem, jak mě rychle zaplavuje pocit zamilovnosti. O to víc, když jsem zkoumal její tělo, v šatečkách, které dávaly při vhodném úhlu nakouknout do jejího výstřihu i na její štíhlé nohy. Od toho večera jsem myslel jen na ni. A to mně zůstalo.

Nebránila se mým pozvánkám a tak jsme se začali vídat víc. Vyjeli jsme si na kolech, šli si zaplavat, do kina, na kafe. Byla příjemná a milá a já ji chtěl víc. S úsměvem mě odmítala a pořád opakovala, že je zaneprázdněná a ať se na ni nevážu. Říkala mně, že není žádná hodná holka a že bych se s ní trápil. Smál jsem se tomu a nevěřil jí.

Netrvalo dlouho a ještě víc jsme se sblížili. Začali jsme spolu chodit, se vším všudy, co k tomu patří. Rozumněli jsme si a myslím si, že jsme to oba vnímali jako velmi příjemné období.

První šok přišel po sedmi měsících. Náš společný kamarád slavil pětadvacátiny a my nemohli chybět. Tehdy jsme byli taková parta známých a dbali jsme na to, aby se narozeniny každého z nás náležitě oslavily. Vzpomínky splývají, detaily si nepamatuji, vím jen, že oslava to byla jako každá jiná a nebýt toho, co následovalo, už bych si nevzpomněl ani na tu oslavu. Bylo už dávno po půlnoci, většina lidí se rozutekla domů a my zůstali s kamarádem oslavencem a Pavlou sami. Byl jsem tehdy hodně unavený a přehnal jsem to s pitím, stalo se, že jsem usnul v křesle. Probudilo mě nějaké sténání, podobné pornu z videa. Vstal jsem a šel hledat, odkud a co to bylo. Zvuky mezitím ustaly, jakoby aktéři právě dosáhli vrcholu. Nakouknul jsem do ložnice a v přítmí rozeznal, jak se Pavla upravuje. Byla sice oblečená, ale jako bych viděl, co bylo před minutkou. Nějak se mně vyjevila zakleknutá na posteli, s vyšpuleným zadečkem, sukni přehozenou přes záda a kalhotky jen tak bokem. Nikde žádné oblečení kolem, přesto bylo jasné, že spolu měli sex. Moje přesvědčení utužoval kamarád, který se zrovna snažil zapnout si kalhoty a nějak mu to nešlo. Rychle jsem za sebou zavřel dveře a utekl z domu, ven, na ulici do auta. Emoce se mnou cloumaly, promýšlel jsem, co dál. Musím se s ní rozejít, znělo mi hlavou. Nejlepší by bylo nastartovat a odjet, co nejdál, co nejrychleji. Pud sebezáchovy mně to ale nedovolil. Doklady jsem měl nahoře a navíc, hladina alkoholu by stačila na pořádný průšvih. Co teď?. Nevěděl jsem. Jediná jasná věc byla, že oslavenec dostal mou partnerku k narozeninám a já jsem paroháč.

Ani ne po dvou minutách vyšla z domu a zamířila k autu, kde jsem spřádal plány na nějakou reakci. Nakoukla dovnitř a když mě uviděla, přistoupila. Podíval jsem se na ni, krátce, odtažitě a zle. Vzpomněl jsem si, jak mně říkávala, že není žádná hodná holka. Asi myslela toto, pomyslel jsem si. Ale nic jsem neříkal, seděl jsem a čekal, až najdu nějaká vhodná slova.

„Můžu?“, zeptala se.

Zase jsem nic neřekl. Sedla si vedle mě, chytla se opěrky hlavy a schoulila se. Obličej si skrývala rukou a tiše plakala. Nepochyboval jsem, že jí to mrzelo. A pořád jsem nevěděl, co s tím. Měl jsem jí začít nadávat, vyčítat, ale nezmohl jsem se na nic. Díval jsem se na ní a vnímal, jak se ve mně vytváří narůstající odstup. Bylo teplo, krásné teplo. Cítil jsem její pot i jemné chvění jejího těla.

Uklouzla, pomyslel jsem si tehdy. Nebylo to nic vážného, prostě si to jen rozdali. Bojoval jsem s tou situací, ale stejně jsem nevěděl, co s ní. Viděl jsem, že ji to mrzí, jakoby se omlouvala, i když nic neříkala. Jsem slaboch, pomyslel jsem si. Nebo jsem rozvážný, možná až moc. Každý může selhat. Hlava jela naplno, myšlenky poskakovaly, ale reakce žádná.

Pomaloučka natáhla ruku a jedním prstem se mě dotkla. Byla plachá a opartná. Nereagoval jsem. Dotkla se mě celou dlaní, jemně, hodně jemně. Tak to trvalo několik minut. A pak se ke mně natáhla a dala mně pusu. Chytil jsem ji hlavu do dlaní a podíval jsem se jí do očí. Byly uslzené a oddaně smutné.

„Promiň“, řekla mně.

„To tak rychle nepůjde“, odpověděl jsem.

„Já vím“, zašeptala.

Objala mě a po chvíli já ji. Seděli jsme tak dalších několik minut a já cítil, jak mě opouští hněv a začíná vítězit radost z její náklonnosti a přítulnosti. A pak mě začala pusinkovat, líbat a pomaloučku, naprosto jemně a neznatelně dráždit. Pocítil jsem vzrušení a vzápětí i erekci. Pomohla mně sundat kalhoty a než jsem cokoliv udělal, dala si kalhotky bokem a nasedla si. Do deseti vteřin bylo po všem.

Každý chlap ví, že po je všechno jinak. Úplně jinak. Dokud je před, naslibuje cokoliv. Svět vidí třeba zeleně, nebo modře, to je jedno. Ale po, to je sešup do tvrdé reality. Emoce a vztek mě přemohly a já jí řekl pár ostrých vět. Vůbec na to nic neřekla, jen na mě vrhla pohled, ve kterém bylo úplně vše, zklamání, vztek, pochopení i rezignace. Během okamžiku utekla z auta a šla pryč. Díval jsem se po ní a chladně vnímal její mizející postavu. Moje nenávist a pocity podvedení byly na maximu.

Jenže dlouho mně to nevydrželo. Vlastně jsem si ulevil a začaly mě přemáhat výčitky a obavy. Co kdyby se jí něco stalo? Uvědomoval jsem si svoje hloupé chování, neměl jsem jí to říkat, určitě ne hned po tom sexu. Měl jsem si raději ukousnout jazyk nebo utéct z auta, ale rozhodně jsem ji neměl říkat, že je děvka. Hádal jsem se sám se sebou a přitom viděl, že mizí za auty. Popadla mě panika. Věděl jsem, že ulice po necelých dvou stech metrech končí a pak už jen tma, noc a les.

Vystoupil jsem z auta a šel jejím směrem. Po pár desítkách metrů jsem ji už rozeznával. Byla opřená o zídku posledního domku. Přišel jsem až k ní a viděl, jak hledí nepřítomným pohledem někam před sebe, skrze mě. Světla tu bylo poskrovnu, poslední lampa svítila dost zdaleka. Přesto jsem viděl její odhodlaný a zlý pohled.

„Promiň, asi jsem to trochu přehnal“, řekl jsem.

„To neřeš, zachoval ses jako chlap, ne?“, řekla potichu.

Jako chlap bych jí měl jednu vrazit a ukončit to, napadlo mě. Jenže já na to nikdy nebyl. Takových facek jsem doma už pár viděl a není to hezké vzpomínání.

„Neměl jsem být na tebe zlý, potom, v tom autě.“, snažil jsem se to nějak zachránit.

„Podívej“, pokračovala, „To je jedno, říkala jsem ti, že nejsem žádná hodná holka. Já prostě nejsem pro Tebe. Běž raději pryč a najdi si jinou, věrnější!“

„Proč to říkáš, každý přece může udělat chybu,“ omlouval jsem ji.

„Ničemu nerozumíš, jdi pryč, nemá to cenu. Ukončíme to, ano?“

Zíral jsem na ni a nechápal. Najednou to byla ona, kdo situaci velel. Rychle jsem rozmýšlel a pak jsem vychrlil:

„Vy spolu něco máte? Líbí se ti? Chceš se rozejít a být s ním?“

„Pořád to nechápeš. To dneska, to nebylo poprvé. Takhle je to pořád, pořád co jsme spolu, jdi pryč!“, řekla nekompromisně.

Pořád, znělo mi hlavou.

„Co pořád?“, nedávalo mně to smysl.

„Nechápeš?“, ušklíbla se.

„Ne. Zahýbáš mně s ním už delší dobu?“, zeptal jsem se a zároveň se vyděsil.

„Mám ho déle než tebe“, odpověděla potichu.

Musel na mě být komický pohled. Chtěl jsem odejít, ale hned jsem se otočil a vrátil. Chtěl jsem se jí ještě na něco zeptat, ale nezeptal. Chtěl jsem jí dát facku, ale ani to jsem neudělal. Chtěl jsem tlouct hlavou do zdi, ani to nešlo. Popocházel jsem kolem a vnímal sám sebe, jak se točím a nestíhám. Vysílilo mě to a já začal zpomalovat. Jakobych našel kousíček pevné půdy pod nohama, něco, co zpomalilo moji rotaci a umožnilo nakrátko zahlédnout místo, kam by se dalo přistát.

„A proč?“, zeptal jsem se dětinsky.

„Protože to nedovedu, mít sex jen s jedním, nejde to!“, vyhrkla na mě rozhodně.

Zase jsem stál a díval se na ní, hledaje v jejich očích něco, náznak, že si dělá legraci. Jenže než jsem se zmohl na nějakou reakci, zničehonic si sundala kalhotky.

„Studí mě to, promiň“, řekla jemně, jakoby to měl být největší prohřešek dnešního večera.

Na malý okamžik jsem zahlédl její vyholený rozkrok s jemným srdíčkem z chloupků. To místečko, které jsem tak zbožňoval, kam jsem se přisával svými rty a kde jsem své partnerce dokázal přinášet to největší potěšení. Vybavily se mně ty chvíle, kdy se nechávala lízat kdekoliv to jen šlo, i to, jak moc se jí to líbilo. Ráda se mně nabízela sama, třeba v práci, když tam byla sama a já za ní na chvíli přišel, nebo hned, když vkročila ke mně domů. Zvykl jsem si na tu chuť a nemohl jsem se jí nabažit. Pokud jsem měl do této chvíle nějakou vůli něco udělat, pak to, co přišlo, zcela změnilo poměr sil. Byl jsem jak vyzkratovaný akumulátor, mozek se potýkal s poklesem napětí, vnímal jsem, jak bylo moje racionální myšlení uvedeno mimo provoz. Natáhla ke mně ruku a já ji instinktivně přijal. Přitáhla si mě opatrně k sobě a druhou rukou mě objala. Začala mě jemně pusinkovat a pak i líbat. Cítil jsem obrovskou radost, že už se na mě nezlobí, že už mě od sebe neodhání. Vzdal jsem to a poddal se jí. Držela mě za spánky a vedla mou hlavu a moje rty na svůj krk, na svou hruď, zpátky na svoje rty. Vnímal jsem její vzrušení, chvění a oddechování. Jako hypnotizovaný jsem ji držel za boky a líbal ji všude, kde chtěla. A pak mě začala tlačit dolů. Tam dolů, kde měla mě a před tím i svého kamaráda. Vůbec jsem se nebránil. Vzdal jsem se své cti, své hrdosti a své mužnosti, pokud jsem vůbec kdy nějakou měl. Klečel jsem před ní a dělal to, co bych nikdy dělat neměl. Dívala se na mě z výšky, držela mě za hlavu a užívala si svoje triumfální vítězství. Tou nocí jsem se stal její věcí.

Konec 1. kapitoly

Pavla, 2. kapitola

Pavla, 3. kapitola

Obsah:

Nejnovější články:

Nová cuckold povídka:Drzoun v bazénu, srpen 2020

Pokračování povídky:Pavla, 3. kapitola, červenec 2020

Polyamorie, únor 2020

Destička s čísly

Cena od: 580 Kč

Sada bukových destiček s číselnou řadou 1-10
• Úvod
• O webu
• Polyamorie
  • Co to je Polyamorie?
• Cuckold LifeStyle
  • Co to je?
  • Historie
  • Filmy
  • Literatura
  • Symboly
  • Nebezpečí
  • Zdraví
• Cuckold
  • Kdo je Cuckold
  • Kdo není Cuckold
  • Ideální Cuckold
  • Pás cudnosti
  • Kandaulista
  • Cuckold nebo Kandaulista? Nechci!
• HotWife
  • Kdo je HotWife
  • Ideální HotWife
  • Být či nebýt HotWife
  • Ženou vedený vztah
• Bull
  • Kdo je Bull
  • Ideální Bull
• Cuckquean
  • Kdo je to Cuckquean?
• Povídky
  • Pavla, příběh na pokračování
  • Pavla, 1. kapitola
  • Pavla, 2. kapitola
  • Pavla, 3. kapitola
  • Drzoun v bazénu
• Odkazy a linky
  • Captions
  • Povídky odjinud
• Naši čtenáři
  • Napište nám
  • Vaše dopisy
  • Poradna
  • Seznamka